Aby byl start v pohodě. Rady pro rodiče prvňáčků: Ani chvalozpěvy, ani strašení!

30. Srpna 2018
Máte doma malého nezbedníka?
Zdroj instagram
Nástup dítěte do první třídy lze přirovnat k nástupu dospělého člověka do prvního zaměstnání. Jak by měli rodiče postupovat, vyskytnou-li se potíže, a čeho by se měli vyvarovat?

Přechod na školní režim může být pro děti stresující: jsou na ně kladeny nové požadavky, přibude povinností, ubude volného času. "Už jen samotné půldenní sezení v lavici přerušené pouze krátkými přestávkami může být pro čilejší dítě obtížně zvládnutelným úkolem," vysvětluje pedagožka Šárka Bezděková.

Nejen pro první školní týden – ačkoli v tomto případě dvojnásob – platí proto podle psychologů pravidlo bezstresového rána: každý prvňáček by se měl do školy těšit. Důležitá je i vydatná snídaně; dětem, které jsou vybíravé, připravte to, co mají rády.

V jídle jsou děti často vybíravé.
Instagram

"Vyhněte se tomu, že svého školáka budete strašit. I letmo pronesená poznámka z legrace 'však počkej ve škole, tam teprve uvidíš, jak se má poslouchat!' může v hlavě šestiletého dítka způsobit paniku," upozorňuje Bezděková s tím, že škola by měla být prezentována jako sympatická instituce, kde se dítě naučí řadu nových dovedností a najde si tam kamarády.

Neměli bychom však sklouznout ani do druhého extrému a chvalozpěv na školu přehánět: Dítě samo nemá důvod se školy bát, úzkostný rodič v něm ale strach může vypěstovat. "Neustále opakovaná věta 'neboj se, ve škole se ti určitě bude líbit!' má totiž opačný efekt: dítě vycítí nejistotu rodiče, a protože je v tomto věku ještě snadno ovlivnitelné, automaticky toto napětí vezme na sebe," upozorňuje psychiatrička Alexandra Trefilová.

Když začnou potíže

U dětí se v prvních týdnech po nástupu do školy mohou objevovat potíže tělesného i psychického rázu: mohou být roztržité, zapomnětlivé a plačtivé; mohou mít tendenci chovat se způsobem, který je typický pro děti výrazně mladší; některé si začnou stěžovat na nejrůznější neduhy: ranní bolení bříška či hlavy. Objevují se i "skutečné" tělesné příznaky: zvracení, teplota, které jsou v tomto případě charakteristickou tělesnou reakcí na zvýšenou psychickou zátěž.

"Tyto projevy jsou víceméně normální, pokud netrvají déle než prvních šest až osm týdnů po nástupu do školy," doplňuje lékařka Trefilová. "Přesto je v tomto případě třeba jednat s dítětem citlivě. Jeho potíže ani nebagatelizovat, ani nezveličovat."

  • Bolest bříška si můžete namalovat na papír jako ošklivého bubáka, který dítě i vás malinko trápí, ale společnými silami jej určitě zvládnete.
  • Snažte se také minimalizovat ranní napětí: je-li vaše dítě pomalejší při oblékání, raději vstávejte o deset minut dříve, abyste se vyhnuli neustálému popohánění k většímu tempu.
  • Pokuste se vytvořit příjemný ranní rituál: společná snídaně, nápoj v oblíbeném hrnečku, malé překvapení ukryté ve školní aktovce. 

Poruchy učení zamotají hlavu nejenom dětem, ale i rodičům
Profimedia.com

Proč je důležitý denní režim

Základním pravidlem, aby byl malý školák spokojený, je pak rovnováha mezi prací a zábavou. Tak jako mnohý duševně pracující člověk volí pro svůj odpočinek práci na zahradě či sport, i dítě po psychicky namáhavém školním dni potřebuje dostatečné fyzické uvolnění – vylítat se venku. K domácím úkolům by mělo zasednout odpočaté. "Příprava do školy by prvňáčkovi neměla trvat déle než půl hodiny. Je-li práce namáhavá a dítě se cítí unavené, je lepší úkol přerušit a vrátit se k němu později," konstatuje pedagožka Bezděková.

Důležité jsou i spánkové návyky. O prázdninách jsou děti obvykle zvyklé chodit večer později do postele a ráno si přispat. Vypozorujte proto, po kolika hodinách nočního spánku je vaše dítě skutečně svěží. Délce spánku byste pak měli přizpůsobit dobu usínání. Je-li nutné, aby dítě vstávalo v sedm hodin, nemělo by usínat později než v devět večer. Šestileté děti totiž spávají obvykle devět až jedenáct hodin. Nedostatek spánku, ale i "přespávání" mohou vést k denní únavě a výrazně snižovat výkonnost dítěte.

Některé děti nechtějí být tlačeni do kouta.
instagram

Dítě by pak mělo v první třídě především zažívat úspěch. Opakované selhávání vede ke ztrátě sebedůvěry a v pozdějších letech může být zdrojem výraznějších poruch chování. Zlatým pravidlem pro boj se školním neúspěchem je zaměřit se na činnosti, v nichž se dítěti daří. Nepřetržité mechanické procvičování toho, co mu nejde, bude ničit a demotivovat nejen je, ale i vás. Máloco v dítěti vyvolá větší zoufalství než pohled na zklamané rodiče.

"Snažte se co nejdříve objevit, které předměty vaše dítě baví a v nichž se cítí jisté. Podporujte jeho zájmy, rozvíjejte jeho nadání, chvalte nejen jeho úspěchy, ale i dílčí pokroky," uzavírá Bezděková. 

(ste)

Diskuze

reklama