Vědci stále neznají příčiny koktavosti. Trpí jí dvě procenta dětí. Většina se vyléčí

7. Srpna 2018
Některé děti nechtějí být tlačeni do kouta.
Zdroj instagram
Odborníci stále nevědí, co způsobuje koktavost. Poruchou plynulosti řeči trpí zhruba jedno až dvě procenta populace. Vědci zatím přišli na to, že jde o neurologickou poruchu, na kterou má v pozdějších stadiích velký vliv také psychika.

„Nelze nijak odhadnout, u koho se objeví. U dětí, v jejichž rodinách se koktavost dříve vyskytla, je ale pravděpodobnost mnohem vyšší,“ říká profesor Luc de Nil z kanadské Univerzity Toronto. 

Děti začínají koktat nejčastěji mezi druhým až šestým rokem. „Zhruba 50 až 70 procent z nich se může vyléčit už během prvních dvou let po objevení koktavosti. V dalším průběhu vývoje dítěte se z toho stává stále více psychologický problém. Děti se snaží komunikaci vyhýbat a osvojují si zvláštní způsoby chování,“ vysvětluje Nil. 

Postihuje celou psychiku

Koktavost nepostihuje nejenom řeč, ale i celou psychiku člověka. Pro koktající je jakákoliv komunikace velmi stresující, mnohdy se nejsou schopni ani představit. Mnohé postižené děti mají podle lékařů problémy se zařazením do kolektivu, jsou zdrojem posměchu a mnohdy i šikany. Dospělí hledají hůře uplatnění na trhu práce. 

Léčba koktavosti je nejúspěšnější právě u malých dětí.

Podle Nila dříve lékaři předpokládali, že koktání může vznikat v důsledku stresu v rodině, ve škole či práci. 

Rovněž rodiče se často domnívali, že na koktání svého dítěte nemají upozorňovat, protože to může situaci ještě zhoršit, a porucha sama odezní. 

„Poslední studie ale ukazují, že tomu tak není. Samozřejmě že pokud se dětem od počátku říká, že by neměly koktat, nebo jsou za to dokonce trestány, může tento stres koktání ještě zhoršit. Rodiče by ale tento problém určitě neměli ignorovat, měli by o tom s dětmi naopak co nejvíce hovořit a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc,“ upozornil Nil. 

Léčbu začněte co nejdříve

Stres hraje v pozdějších fázích vývoje koktavosti velikou roli. Podle logopedů například děti postižené touto poruchou přestávají koktat, když zpívají, rytmicky vytleskávají slova nebo když hovoří s jinými dětmi či zvířaty. Také dospělí mají tendence koktat více v psychicky vypjatých situacích. 

Léčba koktavosti je nejúspěšnější právě u malých dětí. „Když se lidé učí mluvit plynuleji, je to podobné, jako když se učí cizí jazyk. U malých dětí je to velmi spontánní, neuvědomují si, že je někdo učí. Proto je důležité s nimi začít co nejdříve,“ řekl Nil. 

(ste)

Témata: Koktavost , vývoj , děti

Diskuze

reklama