Vánoce se blíží. Jak se slavily ty staročeské? Inspirujte se

Vánoce jsou za dveřmi
Zdroj pinterest.com
Ač se to nezdá, Vánoce jsou pomalu za dveřmi. Už jen listopad a potom to přijde. Jak se slavily tyto svátky v minulosti? Rozhodně romantičtěji a klidněji než v dnešní hektické době. Zkuste se inspirovat.

Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené vánočky. 

O Štědrém dnu od časného rána praskal v kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla rybí, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím, co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“.

S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. 

Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. 

Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Nakonec se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, nechybělo pivo, víno nebo hlt pálenky pro dobré zažití. 

Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromek ověšený sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. 

Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka. O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. 

Tradiční zvyky: lití olova

  • Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, nejlépe kovový lavor, a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Podle tvaru se usuzuje, co koho čeká. 

 Stella Čermáková

Témata: Vánoce

Diskuze

reklama