Rozhovor s moderátorkou Sandrou Parmovou: Jsem překvapena, jak mi narození Emily změnilo hodnoty

13. Listopadu 2017
Jsou to dva měsíce, co se krásné moderátorce Sandře Parmové (31) změnil život o sto osmdesát stupňů. Stačil malý uzlíček lásky, aby sympatická blondýnka přehodnotila celý život, odstěhovala se z rušné Prahy a upozadila milovanou práci. Jak se vlastně sžívá s rolí maminky? Kdy si vezme partnera za muže?

Moderátorka zpráv FTV Prima se stáhla do ústraní a po osmi letech v televizi si užívá klidu domova, kde ji skoro nikdo nepoznává. Přiznává, že si na ty všechny změny musí pořádně zvykat, protože celý život překopala od základů. Přečtěte si velmi otevřený rozhovor s touto sympatickou holkou z Brna.

Nedávno jste se stala maminkou. Máte vůbec čas na to, aby vám scházela práce v televizi, nebo si na ni ani nevzpomenete? 

Popravdě, jsem až překvapena, jak se mi změnily hodnoty. Na začátku těhotenství jsem samozřejmě řešila, jak to bude s prací, a věděla jsem, že se jí budu muset na čas vzdát, stejně jako života v Praze. Teď mám ale pocit, že všechno, co se poslední dobou děje, je takhle správně, a jsem za to šťastná. Role mámy prostě u mě přišla v pravý čas.

Jak to máte s únavou? Přeci jen miminko dá docela zabrat.

Máte pravdu, i u nás doma jsou lepší a horší dny. Mně osobně dává asi nejvíce zabrat noční vstávání. Pořádně jsem se od doby, co se Emilka narodila, vyspala vlastně jen dvakrát. Ale je pravda, že já jsem velký spáč a nejraději bych denně naspala alespoň osm hodin, což s malou zatím nejde. S ní běžně spím okolo pěti šesti hodin a vstávám dvakrát až třikrát za noc. Ale nestěžuji si. Vím, že jsou maminky, které toho naspí ještě mnohem méně.

Pomáhá vám snoubenec? Umí dcerku přebalit?

Pavel umí Emilku nejen přebalit, ale i vykoupat, uspat, zabavit – prostě vše kromě kojení. Každý den děkuju za to, jak úžasného chlapa mám, protože vím, že to není samozřejmost. Když potřebuju na chvíli pauzu, můžu se na něj stoprocentně spolehnout.

Co vás v mateřství nemile překvapilo? A co vás překvapilo v pozitivním slova smyslu?

Nemile mě překvapilo oblékání bodýčka přes hlavu. Ne vážně, nejhorší je asi strach o malou. Ten je mnohem větší, než jsem si myslela, že bude. A v dobrém mě toho překvapilo spoustu: třeba jak rychle dokáže jeden úsměv smazat několikahodinový spánkový deficit. Nebo jak je ženské tělo neuvěřitelné a jakých proměn je během krátké doby schopné.

Vím, že nebudu ani první, ani poslední, ale co svatba? Je sňatek na pořadu dne, nebo chcete počkat, až bude holčička větší, aby si to také užila?

Ještě před porodem jsme svatbu plánovali celkem intenzívně. Teď ale musím přiznat, že jsou přípravy, jak se říká, u ledu, protože si naplno užíváme malou Emily. Ale moc se těším na to, až ji obléknu do bílých šatiček a půjde nám za družičku.

Jakou svatbu byste si vlastně přála? 

Když o tom teď přemýšlím, vlastně by mi vůbec nevadilo vzít se někde na louce za účasti jen nejbližší rodiny. Ale uvidíme, jak to nakonec dopadne. Při posledním plánování jsme s Pavlem napočítali kolem osmdesáti hostů, takže je možné, že to ve finále bude úplně klasická svatba ideálně na nějakém statku u lesa nebo na vinici. A šaty budu řešit, až vybereme místo. Nic přeplácaného to ale nebude, mám ráda spíše jednoduchost.

(luc)

Diskuze

reklama