Trojnásobná maminka Vlastina Svátková: Je to jedna velká jízda, někdy si čistím zuby v poledne

1. Října 2018
Herečka Vlastina Svátková (36) je pro mnohé více než žena – nadžena. Má tři děti, natáčí filmy, je instagramovou hvězdou, zvládá domácnost, a teď dokonce dospala třetí knihu. Sama ale v exkluzivním rozhovoru pro web Knoflíkářky prozradila, že všechno není tak zalité sluncem, jak na první pohled vypadá.
  • Vlastino, co vás vedlo k tomu napsat knížku Prostor pro duši?

Měla jsem v zásobě hodně materiálu připraveného předat ho dál. Popravdě mě k tomu nakopli lidé na sociálních sítích, kde jsem občas napsala nějaký delší status, a přišlo mi pak hodně zpráv, abych statusy vydala knižně. Trochu mi to trvalo, protože jsem se rozhodla jít úplně jinou cestou než u prvních dvou knížek, ale věřím, že všechno to úsilí a energie do toho vložené stály za to.

  • Dá se vůbec napsat knížka se třemi dětmi „na krku“?


Dá, když vás netlačí ani žádný termín, ani žádný nakladatel. Zároveň musíte ustát vnitřní dialogy – ten rozpor, kdy víte, že byste měla psát, ale zrovna se vám nechce. Máte milion výmluv a důvodů, proč dnes ne, proč až zítra, a poté se zase stane něco neočekávaného, co psaní oddálí. Nakonec jsem knihu dopsala jenom díky akutní alergické reakci na hnojivo, protože mě připoutala na lůžko a nemohla jsem se už na nic jiného vymlouvat, jen psát.

  • Neměla jste někdy chuť celý nápad s knihou hodit za hlavu a vykašlat se na to?

Jasně, když jsem to celé, ten rukopis, dopsala a odevzdala ho editorce, najednou přišel pocit vyhoření, marnosti a beznaděje. Za dva dny mi ale přistál v poště e-mail od editorky, která knihu přečetla a popsala ji jako neuvěřitelnou, důležitou a prý ji mám balit s krabicí kapesníků. A to mě zase nakoplo, řeklo mi to, že nesmím nic vzdávat.

Knihu nenajdete v sítí běžných velkých knihkupectví, protože přistoupit na jejich podmínky distribuce znamená, že by mi nakonec z knihy nezůstalo skoro nic.

  • O čem kniha vlastně je?

Je pro ženy, které opakují stejné chyby, hledají lásku a pochopení. Je pro dívky a dcery, které si připadají divné, ošklivé a nepochopené. Je pro rodiče, kteří nadevše milují své děti. Je pro muže, kteří chtějí pochopit své ženy. Je pro všechny. Proč? Protože je o životě. A život je prostor pro duši. Chvíli jsme nahoře, chvíli dole – na dně. Všichni toužíme nalézt rovnováhu tam někde uprostřed. Mezi dnem a hladinou. Mezi smutkem a štěstím.

Tohle je moje třetí kniha. První dvě jsem vydala klasicky: vydavatel, distributor, knihkupectví. Tentokrát jsem se rozhodla jít cestou mnohem těžší, i když jsem dostala nabídku z velkého vydavatelství spolu s finanční odměnou za to, že přenechám práva na knihu právě jim.

Cítila jsem prostě, že se musím od začátku až do konce o celou knihu postarat sama.

  • To jistě vyšlo na hodně peněz.

Prodala jsem auto, abych mohla zaplatit tiskárnu. Sehnala jsem grafika, editorku, korektorku, nafotila obálku pod vodou v potápěčské jámě (a málem se utopila), seděla jsem několik dlouhých nocí nad strategií a rozpočtem, oslovila média, domluvila křest a vydupala si, že knihy uskladním u nás doma v garáži, a každou jednu budu vlastnoručně podepisovat, balit a posílat k vám.

Knihu nenajdete v sítí běžných velkých knihkupectví, protože přistoupit na jejich podmínky distribuce znamená, že by mi nakonec z knihy nezůstalo skoro nic. Vymyslela jsem proto něco lepšího: z každé prodané knihy věnuji část peněz nadaci, která pomáhá ženám s poruchami příjmu potravy a jejíž jsem ambasadorkou, protože jsem sama touto nemocí trpěla dlouhých sedm let.

  • Co na to říkají vaše děti, že se z mámy stala spisovatelka?

Je jim to jedno. Kluci mě od začátku poznali jako člověka, který pořád něco píše a tvoří, nijak zásadně jsem se nezměnila.

  • Manžel vás v tom nápadu podporoval?

Ano, můj muž mě podporuje v jakémkoliv inteligentním nápadu.

  • Jak se vlastně vaše domácnost vyvíjí, když kluci rostou?

Je to jedna velká jízda, někdy si čistím zuby v poledne a zjišťuju, že jsem se zapomněla nasnídat. Ale tato varianta je pro mě a moji osobnost mnohem lepší, než kdybych měla klid, nic se nedělo a já jenom ležela v posteli, koukala na filmy a jedla zmrzlinu.

  • Dokázala byste si představit, že by to té vaší početné rodinky přibylo další miminko?

No, já nevím, mně přijde, že mít tři děti v dnešní době není úplně standartní věc. Aktuálně si další dítě neumím představit, pokud se chci těmto třem věnovat tak, jak si zaslouží, jak vyžadují a potřebují.

  • Máte nějaké fígle na odpočívání, kde mezi rolí mámy, herečky a spisovatelky relaxujete?

Většinou se dostanu k odpočívání, až mě osud a okolnosti přinutí. A to je ta nejhorší varianta. Je to signál, že jsem se měla zastavit už dávno. Takže se na to snažím myslet, naslouchám svému tělu, když jsem unavená, jdu si lehnout klidně s nejmenším synem v osm, naučila jsem se neodpovídat okamžitě na e-maily, dovoluji si věci odložit na vhodnější moment a nezlobit se na sebe. Fígl tedy je, chovat se k sobě jako k někomu, koho máme strašně rádi a chceme, aby byl spokojený a šťastný...

(luc)

Diskuze

reklama